Nacházíte se zde: Herbář Podle počátečního písmene: V Vavřín ušlechtilý
Herbář
Vavřín ušlechtilý
Názvy - mutace:
Česky:
Vavřín ušlechtilý
Latinsky:
Laurus nobilis
Anglicky:
Laurel
Místní názvy:
bobkový list
Popis:
Keř, strom je ve všech částech bohatě prostoupený silicemi. Domovem ve Středozemí, poskytuje koření - bobkový list. Keř je pamětníkem doby třetihor. Listy jsou jednoduché, kožovité. Vavřín kvete bílými, žlutozelenými nebo žlutobílými květy, které vyrůstají ve svazečcích v úžlabí listů a dozrávají jako aromatické červenomodré bobule.
Popis sběru:
Sbírá se v září až říjnu, suší se ve stínu do 35 stupňů Celsia.
Užívaná část:
List, plod
Účinné látky:
List obsahuje především silice 1- 3% (1,8-cineol, eugenol, pinen, linalool, geraniol), sesquiterpenické laktony (dehydrocostuslakton, costunoliden, laurenbiolid), isochinolinové alkaloidy (reticulin).
Plod obsahuje silice 1-4% (1,8-cineol, alfa a beta-pinen, citral, methylcinnamat), sesquiterpenické laktony(dehydrocostuslakton, costunoliden, laurenbiolid), Isochinolinové alkaloidy (reticulin), oleje 25-55% (kyselina laurinová, palmitová, linolenová, stearová)
Působení:
Droga vnitřně působí jako digestivum,metabolikum a snižuje hladiny krevního cukru. Zevní účinek je prokrvující.
Užití:
Droga se především používá jako koření. Je vhodné při diabetu II.typu. Olej získávaný lisováním plodů se používá do antirevmatických mastí a jako přísada do koupelí.
Dávkování:
Denní dávka drogy je 3-5 gramů
Kontraindikace:
Nejsou známy
Zdravotní témata:
Poznámky:
Ve starověku se těšil vavřín, veliké úctě. Staří Řekové jej považovali za rostlinu boha Apollóna, který býval znázorňován jako krásný mladík s vlnitými vlasy ovinutými vavřínovým věncem. César jím býval při triumfálních pochodech ověnčen. Báje praví, že Apollónovi, bohu slunce, se zalíbila krásná nymfa Dafné, která byla za trest proměněna ve vavřínový strom. Snítky vavřínu nosili jako symbol kultu významní lidé. Vařínovými věnci byli zdobeni umělci, básníci i vítězní vojevůdci.
Historicky se vavřín používal jako koření. Úvodním chodem středověkých hostin bývala často vařená jablka a velké provensálské fíky zapečené spolu s listy vavřínu.

