Dr. Řádek

vyšel v říjnovém čísle časopisu Regeneraceobnova, nahrazení tkáně rovnocennou, společně s jeho článkem Minerální látky a stopové prvky v ovoci, zelenině a léčivých rostlinách.

Minerální látky a stopové prvky v ovoci, zelenině a léčivých rostlinách.

Minerální látky a stopové prvky jsou nepostradatelnou složkou stravy u zdravých jedinců a jejich nedostatek vede ke změnám fyziologických a biochemických pochodů lidského organismu. Minerální látky se vyskytují jak v rostlinné, tak i v živočišné stravě. Stopové prvky jsou nezbytné pro lidský organismus, ale v malých množstvích. V našem článku uvádíme základní přehled
významných rostlinných zdrojů minerálních látek.

Draslík

je nejvíce obsažen v peckovitém ovoci, kopřivě, mrkvi, křenu, červené řepě a cibuli.

Sodík

je nejvíce obsažen v zelenině jako je červená řepa, celer, pampeliška a čekanka.

Vápník

je nejvíce obsažen v jahodách,camu camu, rybízu a angreštu. Dále v třešních, fících, pomerančích, datlích, kapustě, česneku, celeru a petrželi.

Železo

nejvíce je ho v lesních jahodách, borůvkách, meruňkách, fících, datlích, hroznech, kdoulích, pískavici řeckém seně, mace, acai, sumě (Pfafie latnatá), kapustě, rajčatech a řeřiše. Železo je pro organismus dostupnější z rostlinných zdrojů vzhledem k obsahu vitamínu C.

Hořčík

je přítomen hlavně v listových zeleninách, červené řepě, mace, mangu, acerole, rooibosu, jahodách, malinách, kokosovém ořechu a ostružinách.

Fosfor

je nejvíce obsažen v bobulovinách,dále v ořeších, pískavici řeckém seně, kapustě, květáku, sezamu indickém, acerole, mrkvi, česneku, zelí, petrželi a v camu camu.

Mangan

je nejvíce přítomen v para ořeších, jahodách, ostružinách, borůvkách, mangu, rooibosu, brusinkách a meruňkách. V zelenině je především obsažen v zelí, mrkvi, petrželi, celeru, hlávkovém salátu, chřestu a cibuli.

Síra

je přítomna v ořeších, cibuli, plodech kapary trnité, sezamu indickém, česneku, zelí a kapustě.

Měď

je nejvíce obsažena v rooibosu, olivách, hlívě ústřičné, banánech, mandlích, lískových oříšcích, pistáciích, kaštanech, vlašských a kokosových ořeších, červené řepě, kdoulích a ostružinách.

Jód

se vyskytuje především v květáku, hlívě ústřičné, červené řepě, brokolici a salátu.

Fluór

se v rostlinách vyskytuje jen ve velmi malých stopách. Významným zdrojem je rooibos Čajovníkovec kapský.

Bróm

se vyskytuje především v ředkvi.

Bór

se nachází nejvíce v ovoci (Acai) a hlívě ústřičné.

Chrom

je obsažen především v hlívě ústřičné, paraořechu,

Molybden

je obsažen v paraořechu, chřestu, hrášku a fazolích.

Křemík

je obsažen nejvíce v přesličce a kopřivě

Selen

je obsažen nejvíce v paraořechu (4-6 ořechů pokrývají denní dávku selenu) a hlívě ústřičné

Zinek

je obsažen především v bobulovinách (Acai), rooibosu, ořeších, paraořechu, penízovce sametonohé a hlívě ústřičné.

Germánium

je obsaženo v sumě (Pfafia latnatá)


Jako příklad uvádíme některé rostliny obsahující zajímavé fytokomplexy minerálních látek.

Rooibos Aspalathus linearis

Popis: Jde o víceletý keř druhu čajovníkovce kapského Aspalathus linearis rostoucí v Jižní Africe.Sbírá se nadzemní část. Rooibos neobsahuje kofein a oproti černému čaji má velmi nízký obsah tříslovin

Účinné látky: Droga je bohatá na flavonoidy, polyfenoly a fenolické kyseliny (zahrnující aspalathin, (+) -katechin, isoquercitrin, luteolin, quercetin, orientin,vitexin, isovitexin, rutin,nothofagin, kyselinu kávovou, kyselinu ferulovou, a kyselinu vanilovou). Polyfenol aspalathin je obsažený pouze v této rostlině. Rostlina také obsahuje oligosacharidy a polysacharidy. Významný je obsah minerálních látek a to především mědi,železa,zinku, hořčíku, manganu,draslíku,vápníku a fluoru.



Juvie ztepilá Bertholletia excelsa Paraořech

Popis: Juvie ztepilá je strom,který často dosahuje výšky 40 - 50 m , a to může dosáhnout stáří 500 - 800 let. Strom je nazývaný castanheiro a nalézá se v Amazonském deštném pralese a dále v Peru, Kolumbii, Venezuele, a Ekvádoru.Plody jsou velké, kulaté pouzdro nebo lusk, o velikosti velkého grapefruitu a vážící až 2.2 kg.Uvnitř každého je 12 až 25 semen/ořechů/ juvie ztepilé.Dospělý strom může produkovat přibližně 300 nebo více těchto lusků ročně.



Účinné látky: Droga obsahuje alfa-linolenovou, olejovou, myristovou a stearovou kyselinu, cystein, methionin, glutamin, kyselinu glutamovou, arginin, mangan,selen,zinek, antimon, chrom, europium, lanthan, luthecium, samarium, scandium, tantal, wolfram a ytterbium.


Hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus/Jacq.exFr./KUMM.

Účinné látky: Antibiotika neznámé struktury/IKEKAWA/,terpeny,steroidy,chinony, alkaloidydusíkaté látky,se silným účinkem na organismus.Většinou tvoří soli s organickými kyseliinami
,enzymy,minerální látky,polysacharidy,fosfolipidy,lipoproteiny,kyselina folová,peptidy glykogen, vitaminy B1, B2, B3, B5, B6, D, C, K, proteiny, steroly a řadu stopových prvků (železo,draslík,fosfor,sodík,zinek,selen,chrom,měď,bór,jód), 18 mastných kyselin, aminokyseliny, mevinolin (lovastatin). a další.


Řepa salátová var.rubra Beta vulgaris var.crassa

Popis: Červená řepa je velmi ceněná zelenina pro svůj obsah zdraví důležitých látek.Stará latina nazývala červenou řepu rapum nebo rapulum.Jedná se o zeleninu s výraznou červenou až fialovou barvou a výjimečnou chutí způsobenou obsahem betainu.K výrazné chuti přispívají též organické kyseliny jako např.jablečná,vinná a citronová kyselina.

Účinné látky: Droga obsahuje především disacharidy,oligosacharidy,polysacharidy(na bázi galaktózy,arabinózy),ovocné kyseliny)citronová,jablečná,vinná,šťavelová), aminokyseliny (asparagin,glutamin),betain,minerální látky(křemík,draslík,železo,hořčík, vápník,zinek, jód, měď,cesium, lithium a rubidium), kyselinu listovou,vitamíny C,E a beta-karoten, cyklické deriváty aminokyselin-betakyaniny/betanin/, betalainy,triterpenoidní saponinylátky glykosidické povahy, které ve vodě pění. Ve větší koncentraci mohou způsobit rozklad červených krvinek, jinak mají příznivý vliv na vykašlávání hlenů, trávení, jsou projímavé, močopudné a antimikrobiální.
a antokyanová barviva.


Camu Camu Myrciaria dubia
Místní názvy: Cacari, a Camocamo
Popis:
Camu camu (Myrciaria dubia), je 3 - 5 m vysoký strom rostoucí v Peru a Brazílii , který má červeno purpurové ovoce podobné třešním.Stále zelený strom , vstřícné listy jsou kopinaté,eliptické .Jednotlivé listy jsou 3 - 20 cm dlouhé a 1 - 2 cm široké.

Účinné látky: Droga obsahuje vitamin C, riboflavin,niacin, beta-karoten, thiamin, železo,fosfor,draslík,vápník,leucin,proteiny,serin,valin a terpeny/alfa-pinen,d-limonen/.





Acai Euterpé oleracea

Popis:Acai je štíhlá palma která dorůstá do výšky 15 až 25 m . Plody jsou velké 1 - 2 cm v průměru,rostoucí v trsech. Trsy dosahují váhy až 6 kg. nezralé plody jsou zelené barvy a při dozrávání je barva tmavě purpurová. V její přirozené lokalitě pod stinným baldachýnem deštného pralesa,palma roste pomalu a plody produkuje za 4 až 5 let. Výskyt převládá v brazilské oblasti Paraná a Amazonii, a to v nížinných záplavových oblastech podél řek,kde to vytváří velké háje. V Amazonii je acai velmi konzumované ovoce především ve formě přírodní šťávy. U domorodců acai je užívaná při průjmových onemocněních, žloutence a chudokrevnosti. Zdaleka hlavní použití acai místními obyvateli z Amazonie je pro přípravu silné, tmavě purpurové šťávy získané vyluhováním zralých plodů,která je součástí denní stravy.
Obsahové látky:Plody obsahují 1- 4% celkových proteinů, 7 - 11% celkových tuků, 25% celkových sacharidů, 0.05% vápníku, 0.033% fosforu a 0.0009% železa.Z dalších minerálních látek se jedná o hořčík,zinek,kadmium,mangan,měď,bor,chrom a nikl. Dále obsahuje vitamin B1, B2, Niacin B3 a vitamin A a E. Tmavá purpurová barva ovoce je způsobena rostlinnými barvivy. Jednou z hlavních rostlinných barviv vyskytujících se v plodech jsou anthokyany ze skupiny flavonoidů široce rozšířené v plodech, jako například hrozny, ostružiny, a maliny. Anthokyany také byly studované jak nové zdroje z přirozených potravinových barviv. Navíc k standardním vitamínům a minerálům jsou v plodech acai obsaženy epicatechin, p- hydroxyl- kyselina benzoová, kyselina galová, (+) -katechin, protocatechinové kyseliny, kyselina ellagová, p- kyselina kumarová, kyselina ferulová, kyselina vanilová a pelaronidiny 3- glykosid.


Současná medicína klade významný důraz na prevenci a jejím základem je správná výživa, která se neobejde bez zeleniny, ovoce a rostlinných čajů.

PharmDr.Pavel Řádek