Nacházíte se zde: Články Rostlinná antivirotika v praxi
Rostlinná antivirotika v praxi
článek v prosincové Regeneraci pojednává o tom, co jsou viry, jak působí a uvádí některé léčivé rostliny, které jsou silnými antivirotiky.
Rostlinná antivirotika v praxi
Viry jsou nejmenší živé organismy. Termín „virus“ byl dlouhou dobu synonymem pro jed, až později ho začal používat Pasteur pro obecné označení infekčního agens – infekční částice. Viry jsou nebuněčné částice schopné reprodukce pouze v hostitelské buňce. Jsou to tedy vnitrobuněční parazité rostlin, živočichů a bakterií.
Struktura virů je jednodušší a velikost menší než mají buňky. Jsou tvořeny nukleovou kyselinou – buď DNA, nebo RNA, a pláštěm. Ribonukleová kyselina (RNA viry) je lineární a většinou jednovláknová, deoxyribonukleová kyselina (DNA viry) je dvouvláknová a lineární nebo cirkulární. Nukleová kyselina je obalena vrstvou bílkoviny – kapsidem, který je tvořen z podjednotek zvaných kapsomery. Vnější obal některých virů (tzv. obalených virů) je tvořen membránou pocházející z jaderné nebo cytoplazmatické membrány hostitelské buňky.
Pozorování virů umožnila až elektronová mikroskopie. Velikost je 15–400 nm. Vlastnosti virů jsou určeny genetickou informací nesenou virovým genomem. Tato genetická informace se dědí z generace na generaci, zároveň vykazuje i určitou proměnlivost. Další významnou vlastností virů, která je vlastní všem živým organismům, je schopnost adaptace. Na straně druhé virové funkce nejsou aktivované mimo buňku a viry nejsou schopné uchovávat volnou energii. Morfologicky jsou rozmanité – kulovité, tyčinkovité, vláknité.
Virová infekce je proniknutí viru, respektive jeho nukleové kyseliny, do hostitelské buňky.
Zmnožení viru v buňce probíhá tak, že po vniknutí viru do buňky dojde k jeho odpláštění, a tím k uvolnění nukleové kyseliny. Poté dochází jednak k replikaci nukleové kyseliny viru, jednak k syntéze bílkovin kapsidu. Virus, respektive jeho DNA, se také může inkorporovat do genomu buňky.
Viry opouštějí buňku buď pomalu a postupně, což nevede k zániku buňky, nebo rychle a naráz, což prakticky buňku zničí.
Známe tyto formy virové infekce:
1. Perezistence – virus (virový genom) v buňce přetrvává, aniž by se replikoval.
2. Latentní infekce – virus se nepatrně pomnožuje bez negativních následků pro buňku
typická pro herpesviry.
3. Virogenní – virová nukleová kyselina se začleňuje do genomu buňky; může přitom
způsobit zásadní změnu – transformaci buňky (např. v buňku nádorovou).
4. Lytický cyklus – virus je buňkou pomnožován v takové míře, že buňka praská a zaniká. Jedná se o nejčastější formu virové infekce.
Mechanismů působení rostlin proti virovým infekcím je několik. Může se jednat o přímou inaktivaci viru (látky virucidní), o inhibici replikace viru na buněčné úrovni (látky antivirové), nebo o modifikaci imunitní reakce hostitele vůči infekci (látky imunomodulační).
Látky antivirové inhibují replikaci viru na několika úrovních. Zabraňují penetraci viru do buňky nebo jeho následnému odpláštění, inhibují enzymy specifické pro virovou replikaci nebo syntézu virových bílkovin (tj. blokace DNA nebo RNA polymerázy nebo inhibice translace virové mRNA).
ChancaPiedra – Phyllantus tenellus
Lignany (phyllanthin, hypophyllanthin) v droze jsou nositeli hepatoprotektivních účinků. Alkaloidy obsažené v droze mají spasmolytické účinky. Droga zpomaluje tvorbu oxalátových ledvinových kaménků, působí antihepatotoxicky,antibakteriálně, antivirově, hypoglykemicky, hypotonicky, imunostimulačně. Působí spasmolyticky, jako stomachikum, antiflogistikum a adstringens. Působí proti viru hepatitidy typu B a HIV-I a to především lignan nirurin.
Nirurisid obsažený v droze inhibuje reverzní transkriptázu a je zodpovědný za antivirovou aktivitu drogy, a to především u HIV-I. Používá především u infekčních hepatitid pro blokaci DNA polymerázy, a to zejména u typu B, jak v akutní, tak i v chronické formě.
Jergon Sacha – Dracontium loretense
Droga působí jako inhibitor virových proteáz, zejména u HIV, cřipky H1N1 a proteáz obsažených v pavoučích a hadích jedech. Dále působí imunostimulačně, jako tonikum, protinádorově, antiastmaticky a protizánětlivě.
Používá zejména jako antidotum při hadím nebo pavoučím uštknutí, při doplňkové léčbě HIV pozitivních pacientů, jako imunostimulans při léčbě nádorových onemocnění, jako antiflogistikum a tonikum. V současné době se používá také při léčbě herpetických onemocnění a jako prevence virových onemocnění horních cest dýchacích.
Olše lepkavá – Alnus glutinosa
Flavony a triterpeny obsažené v droze působí především silně antibakteriálně a antivirově, a proti chlamydiím, dále jako adstringens a hemostatikum. U některých ellagotanninů obsažených v droze byl také popsán inhibiční účinek na replikaci virů – inhibice adsorpce virů na buňky.
Benedikt lékařský – Cnicus benedictus
Droga zvyšuje žaludeční sekreci, působí jako metabolikum, choleretikum a cholagogum a podporuje chuť k jídlu. Droga má prokázané antibakteriální a výrazné antivirové účinky, které jsou vázané na terpenoidy. Dále má vzhledem k obsahu knicinu protizánětlivé účinky. Některé typy tříslovin působí proti mutagenitě určitých karcinogenů a nepříznivě při transplantaci experimentálních tumorů (stimulací imunitních mechanismů). In vitro byl také popsán inhibiční účinek na replikaci virů – inhibice adsorpce virů na buňky a inhibice reverzní transkriptázy pomocí dimerů a galloylderivátů.
Dračí krev – Croton lechleri
Droga působí antivirově, antibakteriálně, antimykoticky, antiflogisticky, antisepticky, antioxidačně, antitumorózně a hemostaticky. Dále působí jako stimulans a tonikum trávicího traktu. Droga působí velmi příznivě na hojení ran a jizev. Proanthocyanidiny a lignan dimetylcedrusid mají vedle taspinu schopnost inhibovat RNA-DNA polymerázu u myeloblastózního viru, Rauscherově leukemickém viru a Simianově sarkomviru.
Rudé Lapacho – Tabebuia impetiginosa, T. serratifolia
Pau D Arco, Lapacho, Lapačo, Inka Tee
Droga má vzhledem k obsahovým látkám velmi výrazný antioxidační a antimutagení, imunostimulační, cytotoxický účinek, lapachony jsou nositeli antivirových (influ,herpes), antiparazitárních, antimykotických a antimikrobiálních účinků. Všechny botanické druhy lapacha vykazují antiflogistický, antikoagulační, antihistaminový a velmi výrazný antimykotický účinek vůči kvasince Candida albicans.
Shiitake – Lentius edodes
Polysacharid lentinin spou s interferonem a interkininy má velký význam v imunitním systému. Lentinin stimuluje T-lymfocyty a celkově zvyšuje nespecifickou imunitu. Potvrzen je i účinek proti chřipkovému viru, rýmě a nachlazení. Působení drogy souvisí především s β-glukany, které posilují nespecifickou imunitu zvýšením aktivity makrofágů (fagocytóza), NK buněk (přirození zabíječi), stimulací produkce interferonu (zajišťuje přenos mezibuněčné informace o jejich napadení), ale také specifickou imunitu v oblasti lymfocytů T i B a cytokinů (hlavně interleukinů). Antimutagenní vlastnosti β-glukanů souvisí s jejich schopností zhášet volné radikály. V sulfatované podobě chrání glukany buňky před viry HIV. Za nejvýhodnější je ale považováno jejich preventivní působení při harmonizaci činnosti imunitního systému. Také další obsahové látky mají zajímavé léčebné působení. D-eritadenin snižuje hladinu LDL cholesterolu, snižuje krevní tlak a vykazuje protivirovou aktivitu, lenthionin snižuje agregaci destiček a výrazně se podílí na výsledném aroma houby.
Kozinec blanitý – Astralagus membranaceus
Astragalany mají antivirové účinky, zvyšují přirozenou obranyschopnost organismu a podporují tvorbu pomocných TH lymfocytů. Působí na selektivní inhibici enzymů, které jsou specifické pro virovou genomovou replikaci (blokace DNA nebo RNA polymerázy). Inhibují lipidovou peroxidaci. Působí pozitivně ionotropně, hypolipidemicky, hepatoprotektivně, imunomodulačně.
Droga je užívána k léčbě akutních i chronických onemocnění dýchacích cest. Má schopnost normalizovat a posílit různé mechanismy imunitního systému, zejména při obraně proti virovým a bakteriálním onemocněním dýchacích cest, používá se při léčbě virových onemocnění jater, akutní virové myokarditidě. Užívání přípravku má i značný význam při různých onkologických onemocněních, protože astragalany nádorovým buňkám znesnadňují vytvářet sebeobranné mechanismy vůči imunitnímu systému. Astragalus má i významné antioxidační účinky. Droga se používá jako podpůrná terapie u kardiovaskulárních onemocnění (angina pectoris) a její prevenci.
Wira Wira – Gnaphalium graveolens
Droga působí vzhledem k obsahu diterpenů antivirově (inhibitor virových proteáz), antibakteriálně a antisepticky, používá se proto zejména při onemocnění horních cest dýchacích. Dále má prokázané působení bronchodilatační, expektorační a antiastmatické a působí jako spasmolytikum, čehož lze využít při léčbě bronchitid.
Rooibos – Aspalathus linearis
Flavonoidy obsažené v rooibosu potencují účinek vitaminu C a vytvářejí s ním komplex. Spolu s minerálními látkami má mimo ostatních indikací velký význam při prevenci jarní únavy a prevenci virových onemocnění.
Další významnou složkou obsahových látek v rooibosu jsou fenolické kyseliny. Fenolické kyseliny – kyselina ferulová, kávová, mají velmi podobné účinky jako flavonoidy, především působí antioxidačně se všemi důsledky – příznivým vlivem při kardiovaskulárních onemocněních, prevencí proti rakovině, ateroskleróze a dalších onemocněních. U kyseliny kávové, ferulové a chlorogenové byl popsán přímý inhibiční účinek na rakovinné buňky. Dále byl popsán antivirový, antibakteriální a antimykotický účinek. Rooibos lze vzhledem k těmto obsahovým látkám řadit mezi přírodní antivirotika a antimykotika. Nejen proto ho lze využít i jako prevenci onemocnění horních cest dýchacích.
01.12.2008

